Náměstek primátora a někdejší první muž Prahy Zdeněk Hřib výrazně vykročil k celostátní politice. Stal se předsedou Pirátů a za úkol bude mít dovést je do Sněmovny v roce 2025. Jaký otisk zatím zanechal v hlavním městě?
Zatím se Hřib vyprofiloval jako výrazná figura komunální politiky a podle svých slov z ní nechce odcházet. Jinak řečeno má stále primátorské a nikoli premiérské ambice. Jedni by řekli, že je to škoda pro hlavní město, jiní zase, že jde o požehnání pro Českou republiku. Tak oblíbený Zdeněk Hřib je.
Primátorem se Hřib stal v roce 2018 a začala éra, která na jedné straně přinesla začátky významných dopravních staveb, na druhé pak obstrukce vůči motoristům, které přerostly v domnělou válku Hřiba proti čemukoli se spalovacím motorem. Víc než kdy jindy se začaly řešit dopravní komplikace ve městě a neschopnost politiků i úředníků alespoň zdánlivě zkoordinovat stavby tak, aby se z metropole nestalo jedno velké parkoviště.
Hřib začal také slibem, že se zaměří na dostupnost bydlení. Po šesti letech ve vedení města si každý může odpovědět na to, zda žijeme v době dostupnějšího bydlení, nebo jsme spíše v krizi bydlení.
V roce 2022 Hřib primátorský post neobhájil a „spokojil“ se s postem náměstka pro dopravu. Sympatizanty tím nezískal a dopravu dnes označuje jako slabinu města většina respondentů každého průzkumu, který takovou otázku položí.
Na druhou stranu za Hřibova působení začala oprava Barrandovského mostu (dnes už jistě dvakrát dražší, než město předpokládalo), výstavba metra D (ocitající se u soudu či antimonopolního úřadu, kvůli problematicky vypisovaným zakázkám) nebo budování řady P+R parkovišť.
